Plakát;
Autorská poezie "záznam";
Čtené texty;
Barbora Novotná
Mezi návratem a sklonem
Došel čaj, začíná mezidobí.
Hraničím to vždycky nákupem na Brahmstrasse.
Zprávy od tebe a čas mě trochu zdobí
výrazy nihilismu v těchhle dírách v čase.
Předevčírem přines' kulatej Němec český spisy,
zvony bijou stejně jako pár kiláků pryč.
Kyvadlo nade mnou trochu výhružně visí,
...si tak svýma myšlenkama šiju na sebe bič.
Zítra začnu znova, až nakoupím ty čaje,
nepřijdou pochvaly za vzor bezúčelu!
Budu nad texty vzývat Adonaje
a donutím zem pod sebou, by se
zvedla k čelu.
(Osnabrück, listopad 2012)
Návrat domů
Na tomto malym nádražíčku
je vajglů tak na dvě stovky!
Ať se koukneš vpravo, vlevo
...všude samý krabicovky!
Stejně jako v Běsech,
tak v mojí hlavě stál.
Kdo?
Nadšenec a liberál!
Přejela jsem kvůli němu,
teď vajgly plní
část mých vjemů.
Nevím, že na mě
bude vylit rum,
tak oddávám se
svým nádražním snům.
Hraju si s okuskem.
Pro ujištění dotknu se (…jsem).
Stejně jak on, tak tam stál
člověk, já a …ideál.
(Strašín, říjen 2011)
Pokud Vás básně zaujali, tuto sbírku lze zakoupit na emailu novotna.barbora.o@gmail.com
David Fink (Combat23)
Londýn Volemír (Ondřej Vacek)
Krev pálí horu „K“
Hořčicí jest pomazán masový poutník,
vsazen do schránky Boží,
ty budeš ta kolébka,
ty budeš ten rohlík.
Z těla prasete ono maso pochází,
do střev nahromadit jej jen schází,
dokonán buď velký smysl chutě,
sním tě tedy – pochutnám si a půjdu na kutě.
Z těla kuřete ono maso pochází,
oškubají – načeš je do mlýnku hází,
a tak tedy vyřkněme ono „Ámen“,
aby nám byla pochutina dobrým pánem.
----------------------------------------------
Praha / „šestá verze s korekturou“
27. listopadu 2011
Skica E 5 116
...chytré s plynem do chytrého plynu dali jste
a hloupé s mocí do hloupé moci uvrhnuli,
však šašci vám teď s vadnými úsměvy budou
se smát na funusech a hrobaři bez mimik
pozorovat porody žen.
---------------------------------------------
Plzeň / „první verze“
Z cyklu „Jeskyně plná klaunů“
16.listopadu 2011
Skica E 287 324 088
Něžný smyčec laskal svou ženskou harmonickou píseň,
hrál svojí duší a osobností, hrál si s jejím tělem
a opěvoval roky a roky její sladká ovoce.
Jako slepí následoval každičký krok,
aby tu svou epochu o ženě hrál den co den,
přičemž si broukal zpěvy,
zlatá slova a také její nekonečné;
„Lezeš mi na nervy s těma svejma kecama...se na sebe podívej kreténe jak vypadáš.“
A její;
„Všechny peníze akorát propiješ nebo prohraješ v kartách...já taky potřebuju
na ty zasraný cigára a rum.“
A;
„Hlavně, že máš ty svý debilní básničky a mojí kundu...já jsem taková kráva,
že jsem si tě vůbec tehdá na těch drogách brala.“
Tu a tam laskavá myšlenka zpívala...
Vtom odložil pero a otočil se k ní s křikem;
„Kdy už konečně zavřeš hubu ty krávo? Vždyť já tě miluju i s tou tvojí sprostou držkou!“
--------------------------------------------------
Plzeň / „alternativa skici E 287 324 090“
18.března 2013 – mám narozeniny a taky kocovinu.
O původu moří v našich očích
Několik pravěkých ryb,
co na Silvestra dalo si slib,
že ve vodě se již nedá žít,
o nohách tedy začaly snít.
Společně létaly ze svých vod,
v očích ostatních ryb – za blázny byly holt,
avšak brzy ochutnaly chuť pevniny,
když svou evoluci změnily.
To bylo radosti to bylo jásaní.
Na každém kameni dojemné rybí plakání,
vzpomínku tedy máme uchovánu navždy,
moře má v očích přeci každý. *
* A tak několik pravěkých ryb,
splnilo svůj novoroční slib.
To bylo radosti to bylo jásaní,
na každém kameni dojemné rybí plakání.
Vzpomínku máme uchovánu navždy,
vždyť moře v očích - má přeci každý.
-------------------------------------------------------
* Alternativní konec poslední části
Praha / „druhá verze“
léto 2012